Přírodovědná vycházka s botanikem Mgr. Honzou Doležalem - 12.9.2019

Knihovna Solnice uspořádala ve spolupráci s Muzeem a galerií v Rychnově nad Kněžnou první botanickou vycházku po Solnici, která se konala za krásného slunného počasí, ve čtvrtek 12.9.2019 odpoledne. Průvodcem nám byl botanik Mgr. Jan Doležal, skromný sympaťák, znalec svého oboru, dále tedy Honza. Přivítali jsme se před budovou Městského úřadu a hned od začátku byl na příchozích vidět zájem o dané téma a rozvíjející se debata. Chvíli jsme setrvali před úřadem a Honza nám začal ukazovat různé druhy rostlin, které natrhal cestou k nám a dovezl na kole. Mezi dlažebními kostkami na náměstí se dobře daří plevelné rostlině jménem milička menší, která celkem nepříjemně zapáchá. Ačkoliv pečlivě ošetřená postřikem, aby nerostla, tak přeci jen nám Honza sdělil zajímavou informaci, že tato rostlinka když je právě pokropena postřikem na hubení, tak se z posledních sil začne ještě více snažit o další růst třeba hned mezi vedlejšími kostkami. Truskavec ptačí a průtržník lysý jsou drobné rostlinky, které taktéž můžeme nalézt na chodnících náměstí. Přešli jsme dále na zelený trávník na náměstí, kde jsme si prohlédli bohatě rostoucí keře se žlutými květy jménem mochna křovitá a keře pivoněk. Dále nám zde zdobí náměstí bohatě rostoucí tavolník, který je invazní, tedy nepůvodní rostlina na našem území a byla sem dovezena přispěním člověka. U těchto nepůvodních rostlin může nastat problém, že se zabydlí a množí tak dobře, až mohou začít vytlačovat z lokalit původní rostliny a způsobit tak i jejich celkové vyhynutí. Nejznámější invazní rostlinou na našem území je bolševník. Věděli byste, že vedle keře pivoňky na našem náměstí roste kdoulovec japonský? Jeho menší kulaté plody žluté barvy připomínající malá jablíčka, obsahují více vitamínu C než citrón, krásně voní a lze z nich prý uvařit výbornou marmeládu. Ale plody jsou velmi tvrdé, tak by se jejich zpracování měla zřejmě spíš ujímat zdatná hospodyňka.

Naše botanická cesta dále pokračovala kolem pošty dolů směrem k řece. Merlík bílý a lebeda rozkladitá jsou si rostliny velmi podobné, alespoň pro nás laiky, ale po Honzově pečlivém rozboru je snad už rozeznáme. Kolem hasičské zbrojnice procházíme dále a Honza objevil údajně velmi vzácný druh rostliny (plevelné), která se v našem regionu Východních Čech téměř nevyskytuje. Jedná se o drobnou nízkou rostlinku - merlík smrdutý, již podle druhového názvu je patrné, že příliš nevoní, spíše naopak. Vtipkovali jsme, že bychom umístili cedulku před dům k této rostlince s nápisem „Nesekat - vzácný plevel“, ale majitel domu se zřejmě podivoval. Naše cesta dále pokračovala ulicí Podskalskou, kde jsme obdivovali durmany obecné nebo skočce obecné, ač tak krásné, tak také velmi jedovaté. Bohatě rostoucí břečťan u jednoho z domů je velmi medonosná rostlina, takže včelkami velmi vyhledávaná. Směrem k lesíku Šárka jsme potkali například pryšec okrouhlý. Ten poznáme, že po ulomení lodyhy vytéká bílé mléko, dále popenec břečťanovitý, ptačinec žabinec, ostružiník ježiník a na plotě svlačec rolní či opletník plotní. Vlaštovičník větší začíná prý kvést, když k nám přilétají vlaštovky a je dobře známý svou léčivou žlutou tekutinou na odstranění drobných bradavic.

Naše výprava již dávno překročila původně domluvené dvě hodiny a zvídavé dotazy návštěvníků se na Honzu stále hrnuly. Stále bylo co objevovat a na co se ptát. Na okraji pole při trhání rostlin mezi plodinou vojtěšky nám přišlo velmi vhod občerstvení podané přes plot od pana Dunajčáka a to sladké, právě sklízené hroznové víno, za které ještě jednou děkujeme. Čas utíkal rychleji, než jsme předpokládali a tak jsme původně plánovaný zámecký park v Kvasinách již nestihli projít, ale to vůbec nevadí, protože jsme si již domluvili s Honzou jarní vycházku, kdy budou rostliny navíc ozdobené květy. Na naší poměrně krátké cestě po našem městě jsme se setkali s desítkami druhů rostlin - keřů, stromů, trav a bylin.

Poděkování patří Honzovi, který nás uvedl do zajímavého a leckdy tajemného světa rostlin, které nás obklopují na každém kroku, ale my si jich venku leckdy ani nevšímáme. S bylinkami se ale přesto často setkáváme doma při ochucování jídel, přípravě čajů, koupelí nebo obkladů. Již ve starověkém Egyptě byly jejich léčivé účinky hojně využívány k léčbě různých nemocí, jiné léky než bylinka vlastně ani neexistovaly a znalec těchto rostlin byl velice žádaný člověk. Děkujeme Honzovi, že jsme si během setkání mohli alespoň trošku rozšířit obzory ve světě rostlin a máme odborníka, který zná a ochotně poradí, pokud se na něho obrátíme s dotazem.