Knihovna Solnice

494 596 151

Zimní myslivecká vycházka ke krmelci s dětmi z mateřské školy - 15.1.2020

Knihovna v Solnici uspořádala pro děti z mateřské školky vycházky do lesa. Po dvě lednové středy jsme se dopoledne sešli před knihovnou a poté vyrazili směr les. Naše první vycházka vedla do Byronova háje v Kvasinách, který nese jméno podle poddaného z řádu Karmelitánů, který žil v letech 1670 – 1714 a má podíl na zakoupení lesa pro obec. Paní učitelky, kluci a holčičky, vyrážíme cestou přes Šárku směr Kvasiny. Děti si nesly na zádech batůžky plné dobrot pro zvěř do krmelce. Za slunečného, ale trošku větrného počasí si povídáme, proč a kam míříme a co je cílem naší cesty. Po cestě nás čekalo milé překvapení a to takové, že se k nám přidal myslivec pan Gustav Hartman, člen místního Mysliveckého sdružení Solnice a společně se svým čtyřnohým kamarádem – fenkou českého fouska Adélkou nás doprovodil ke krmelci i zpět. V zimních obdobích, kdy v krajině není pro zvěř přirozená strava, je důležitou úlohou pro myslivce zvěř pravidelně přikrmovat, protože bez jejich pomoci zvěř strádá. Každý myslivec má na starosti svěřený úsek, kde má krmelec či jiné krmné zařízení, o které se musí starat. Na podzim založit krmením, celou zimu podle potřeb doplňovat a na jaře potom uklidit případné zbytky a řádně dezinfikovat. S přikrmováním, jak jsem již zmínila, se začíná již na konci léta po žních, založí se do krmných zařízení především jadrné krmivo - oves, ječmen, žaludy, bukvice, kaštany a kukuřice. Další nezbytnou potravou pro zvěř je seno. Po příchodu ke krmelci děti vysypaly ze svých batůžků různé dobroty – jablka, kukuřici, řepu, tvrdý chléb, ne ale rohlíky, protože nejsou vhodné, stejně tak oříšky, které pan Hartman doporučil nasypat do krmítka pro ptáčky. Krmelec byl za chvíli plný krmení. Vedle krmelce si děti všimly takového kamene bílé barvy a řekli jsme si, že je to sůl, důležitý zdroj minerálů pro zvěř, kterou olizují a je potřeba, aby byla poblíž krmelce celoročně zvěři k dispozici. Na kraji Byronova háje stojí velký, starý dub, který děti objaly a muselo jich být deset vedle sebe a držet se za ručky, aby tento statný strom objaly úplně celý.